člověk
參見：človek
捷克語
[编辑]
詞源
[编辑]繼承自古捷克語 člověk，繼承自原始斯拉夫語 *člověkъ、*čьlověkъ、*čelověkъ。
發音
[编辑]名詞
[编辑]člověk m 有生 (主格複數 lidé 或 (非正式) lidi，相關形容詞 lidský，所有格形容詞 člověkův)
變格
[编辑]派生詞彙
[编辑]名詞
- bohočlověk m 有生
- člověkohodina f
- nadčlověk m 有生
- opočlověk m 有生
- pačlověk m 有生
- pračlověk m 有生
相關詞彙
[编辑]- člobrda m 有生
- člověčenství n
- člověčenstvo n
- člověčina f
- člověčí
- človíček m 有生
延伸閱讀
[编辑]- Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 člověk 的內容
- Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 člověk 的內容
- člověk, Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
- Internetová jazyková příručka (2008–2025) 中有關 člověk 的內容
古捷克語
[编辑]其他形式
[编辑]- čłověk (alternative writing)
詞源
[编辑]繼承自原始斯拉夫語 *člověkъ、*čьlověkъ、*čelověkъ。
發音
[编辑]名詞
[编辑]člověk m 個人
變格
[编辑]člověk 的變格 (硬音o-詞幹 // i-詞幹)
| 單數 | 雙數 | 複數 | |
|---|---|---|---|
| 主格 | člověk | člověky | člověci, člověkové, ľudie |
| 屬格 | člověka | člověkú | člověkóv, ľudí |
| 與格 | člověku, člověkovi | člověkoma | člověkóm, ľudem |
| 賓格 | člověka | člověky | člověky, ľudi |
| 呼格 | člověče | člověky | člověci, člověkové, ľudie |
| 方位格 | člověku, člověkovi | člověkú | člověciech, ľudech |
| 工具格 | člověkem | člověkoma | člověky, ľudmi |
參見Appendix:古捷克語名詞和Appendix:古捷克語發音。
派生語彙
[编辑]- 捷克語: člověk
參考資料
[编辑]- Jan Gebauer (1903–1916年)，“člověk”，Slovník staročeský (捷克語)，Prague：Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
塞爾維亞-克羅地亞語
[编辑]名詞
[编辑]člověk m (西里爾字母拼寫 чловěк)
分类：
- 源自古捷克語的捷克語繼承詞
- 派生自古捷克語的捷克語詞
- 源自原始斯拉夫語的捷克語繼承詞
- 派生自原始斯拉夫語的捷克語詞
- 有國際音標的捷克語詞
- 有音頻鏈接的捷克語詞
- 捷克語詞元
- 捷克語名詞
- 捷克語陽性名詞
- 捷克語有生名詞
- 捷克語陽性有生名詞
- 捷克語軟腭音詞幹陽性有生名詞
- 實際性別和變格性別不同的捷克語名詞
- 捷克語i-詞幹陽性有生名詞
- 詞幹不規則的捷克語名詞
- 有多種詞幹的捷克語名詞
- 捷克語異幹名詞
- 捷克語 人
- 源自原始斯拉夫語的古捷克語繼承詞
- 派生自原始斯拉夫語的古捷克語詞
- 有國際音標的古捷克語詞
- 古捷克語詞元
- 古捷克語名詞
- 古捷克語陽性名詞
- 古捷克語個人名詞
- 古捷克語 聖經
- 古捷克語陽性個人名詞
- 古捷克語硬音陽性o-詞幹名詞
- 古捷克語陽性i-詞幹名詞
- 有多個詞幹的古捷克語名詞
- 古捷克語異幹名詞
- 古捷克語 人
- 塞爾維亞-克羅地亞語詞元
- 塞爾維亞-克羅地亞語名詞
- 塞爾維亞-克羅地亞語陽性名詞
- 帶「Ě」的塞爾維亞-克羅地亞語詞
- 塞爾維亞-克羅地亞語棄用形式
- 塞爾維亞-克羅地亞語 人