řeč

参见：rec、rec.、rěc、reč和rěč

捷克語

詞源

源自原始斯拉夫語 *rěčь (“講話”)。

發音

• IPA^(幫助): [ˈr̝ɛt͡ʃ]
• 押韻：-ɛtʃ, -r̝ɛtʃ

• 音頻

  (檔案)

名詞

n.　 řeč  （〈陰〉）

1. 言語 （能力）
2. 講話，演講
3. 語言

變格

變格

	單數	複數
主格	řeč	řeči
屬格	řeči	řečí
與格	řeči	řečem
賓格	řeč	řeči
呼格	řeči	řeči
方位格	řeči	řečech
工具格	řečí	řečmi

近義詞

• (講話)： proslov
• (語言)： jazyk

派生詞

• novořeč
• řečník
• řečnit
• řečový
• řečený

相關詞彙

• říct

拓展閱讀

• Příruční slovník jazyka českého（1935–1957）中有關řeč的內容
• Slovník spisovného jazyka českého（1960–1971, 1989）中有關řeč的內容