druhý
外观
參見:druhy
捷克語
[编辑]| 20 | ||
| ← 1 | 2 | 3 → |
|---|---|---|
| 基數詞:dva 序數詞:druhý 副數詞:dvakrát Repetition adjective:dvojnásobný 乘數:dvojitý 集合數詞:dvoje Substantivised collective:dvé Specific:dvojí 分數:půl, polovina, polovice | ||
| 捷克語維基百科上的文章:2 | ||
詞源
[编辑]繼承自古捷克語 druhý,繼承自原始斯拉夫語 *drugъ。
發音
[编辑]形容詞
[编辑]druhý
變格
[编辑]| 單數 | ||||
|---|---|---|---|---|
| 陽性 | 陰性 | 中性 | ||
| 有生 | 無生 | |||
| 主格 | křepký | křepká | křepké | |
| 屬格 | křepkého | křepké | křepkého | |
| 與格 | křepkému | křepké | křepkému | |
| 賓格 | křepkého | křepký | křepkou | křepké |
| 方位格 | křepkém | křepké | křepkém | |
| 工具格 | křepkým | křepkou | křepkým | |
| 短 | křepek | křepka | křepko | |
| 複數 | ||||
| 陽性 | 陰性 | 中性 | ||
| 有生 | 無生 | |||
| 主格 | křepcí | křepké | křepká | |
| 屬格 | křepkých | |||
| 與格 | křepkým | |||
| 賓格 | křepké | křepká | ||
| 方位格 | křepkých | |||
| 工具格 | křepkými | |||
| 短 | křepci | křepky | křepka | |
派生詞彙
[编辑]相關詞彙
[编辑]延伸閱讀
[编辑]- Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 druhý 的內容
- Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 druhý 的內容
- Internetová jazyková příručka (2008–2026) 中有關 druhý 的內容
古捷克語
[编辑]| 20 | ||
| [a], [b] ← 1 | 2 | 3 → |
|---|---|---|
| 基數詞:dva 序數詞:druhý 副數詞:dvakrát, dvénásob 乘數:dvojitý 集合數詞:dvój 分數:pól, polovicě | ||
詞源
[编辑]發音
[编辑]形容詞
[编辑]druhý
變格
[编辑]| 單數 | ||||
|---|---|---|---|---|
| 陽性 | 陰性 | 中性 | ||
| 主格 | druhý | druhá | druhé | |
| 屬格 | druhého | druhé | druhého | |
| 與格 | druhému | druziej, druhéj | druhému | |
| 賓格 | druhého, druhý | druhú | druhé | |
| 方位格 | druziem, druhém | druziej, druhéj | druziem, druhém | |
| 工具格 | druhým | druhú | druhým | |
| 雙數 | ||||
| 陽性 | 陰性 | 中性 | ||
| 主格 | druhá | druziej, druhéj | ||
| 屬格 | druhú | |||
| 與格 | druhýma | |||
| 賓格 | druhá | druziej, druhéj | ||
| 方位格 | druhú | |||
| 工具格 | druhýma | |||
| 複數 | ||||
| 陽性 | 陰性 | 中性 | ||
| 主格 | druzí | druhé | druhá | |
| 屬格 | druhých | |||
| 與格 | druhým | |||
| 賓格 | druhé | druhá | ||
| 方位格 | druhých | |||
| 工具格 | druhými | |||
派生語彙
[编辑]- 捷克語: druhý
參考資料
[编辑]- Jan Gebauer (1903–1916年),“druhý”,Slovník staročeský (捷克語),Prague:Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
古斯洛伐克語
[编辑]詞源
[编辑]形容詞
[编辑]druhý
派生語彙
[编辑]延伸閱讀
[编辑]- Majtán, Milan et al., editors (1991–2008年),“druhý”,Historický slovník slovenského jazyka [斯洛伐克語歷史詞典],第 1–7 (A – Ž) 卷,Bratislava:VEDA,OCLC 38574175
斯洛伐克語
[编辑]| 20 | ||
| ← 1 | 2 | 3 → |
|---|---|---|
| 基數詞:dva 序數詞:druhý 副數詞:dva razy 乘數:dvojitý, dvojnásobný 集合數詞:dvoje Qualitative:dvojaký | ||
其他形式
[编辑]詞源
[编辑]繼承自古斯洛伐克語 druhý,繼承自原始斯拉夫語 *drugъ。
發音
[编辑]形容詞
[编辑]druhý
變格
[编辑]| 單數 | ||||
|---|---|---|---|---|
| 陽性 | 陰性 | 中性 | ||
| 有生 | 無生 | |||
| 主格 | druhý | druhá | druhé | |
| 屬格 | druhého | druhej | druhého | |
| 與格 | druhému | druhej | druhému | |
| 賓格 | druhého | druhý | druhú | druhé |
| 方位格 | druhom | druhej | druhom | |
| 工具格 | druhým | druhou | druhým | |
| 複數 | ||||
| 陽性 | 陰性/中性 | |||
| 有生 | 無生 | |||
| 主格 | druhí | druhé | ||
| 屬格 | druhých | |||
| 與格 | druhým | |||
| 賓格 | druhých | druhé | ||
| 方位格 | druhých | |||
| 工具格 | druhými | |||
延伸閱讀
[编辑]- “druhý”,Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [斯洛伐克科學院盧多維特·什圖爾語言研究所辭典入口],https://slovnik.juls.savba.sk , 2003–2026年
分类:
- 源自古捷克語的捷克語繼承詞
- 派生自古捷克語的捷克語詞
- 源自原始斯拉夫語的捷克語繼承詞
- 派生自原始斯拉夫語的捷克語詞
- 有國際音標的捷克語詞
- 有音頻鏈接的捷克語詞
- 捷克語詞元
- 捷克語形容詞
- 捷克語硬音形容詞
- 有短形式的捷克語形容詞
- 捷克語序數詞
- 捷克語 二
- 源自原始波羅的-斯拉夫語的古捷克語繼承詞
- 派生自原始斯拉夫語的古捷克語詞
- 派生自原始波羅的-斯拉夫語的古捷克語詞
- 源自原始斯拉夫語的古捷克語繼承詞
- 有國際音標的古捷克語詞
- 古捷克語詞元
- 古捷克語形容詞
- 古捷克語序數詞
- 古捷克語硬音形容詞
- 古捷克語 二
- 源自原始波羅的-斯拉夫語的古斯洛伐克語繼承詞
- 派生自原始斯拉夫語的古斯洛伐克語詞
- 派生自原始波羅的-斯拉夫語的古斯洛伐克語詞
- 源自原始斯拉夫語的古斯洛伐克語繼承詞
- 古斯洛伐克語詞元
- 古斯洛伐克語形容詞
- 古斯洛伐克語序數詞
- 古斯洛伐克語 二
- 源自古斯洛伐克語的斯洛伐克語繼承詞
- 派生自古斯洛伐克語的斯洛伐克語詞
- 源自原始斯拉夫語的斯洛伐克語繼承詞
- 派生自原始斯拉夫語的斯洛伐克語詞
- 斯洛伐克語2音節詞
- 有國際音標的斯洛伐克語詞
- Rhymes:斯洛伐克語/uɦiː
- Rhymes:斯洛伐克語/uɦiː/2音節
- 有音頻鏈接的斯洛伐克語詞
- 斯洛伐克語詞元
- 斯洛伐克語形容詞
- 斯洛伐克語序數詞
- 斯洛伐克語硬音長形容詞