třetí

參見：treti 和 tretí

捷克語

捷克語數字 ^(編)

	30
←  2	3	4  →
基數詞：tři     序數詞：třetí     副數詞：třikrát     集合數詞：troje     分數：třetina

詞源

繼承自古捷克語 třetí，繼承自原始斯拉夫語 *tretь。

發音

• 國際音標^(幫助): [ˈtr̝̊ɛciː]

形容詞

třetí

1. 第三

變格

třetí 的變格 (軟音)

單數
	陽性有生	陽性無生	陰性	中性
主格	třetí		třetí	třetí
屬格	třetího		třetí	třetího
與格	třetímu		třetí	třetímu
賓格	třetího	třetí	třetí
方位格	třetím		třetí	třetím
工具格	třetím		třetí	třetím
複數
	陽性有生	陽性無生	陰性	中性
主格	třetí	třetí		třetí
屬格	třetích
與格	třetím
賓格	třetí			třetí
方位格	třetích
工具格	třetími

派生詞彙

• potřetí

 

相關詞彙

• tři

 

延伸閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 třetí 的內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 třetí 的內容
• Internetová jazyková příručka (2008–2025) 中有關 třetí 的內容

古捷克語

古捷克語數字 ^(編)

	30
←  2	3	4  →
基數詞：třie     序數詞：třetí     副數詞：třikrát, trénásob     乘數：trojitý     集合數詞：trój     分數：třetina

詞源

繼承自原始斯拉夫語 *tretь。

發音

• 國際音標^(幫助): (13世紀) /ˈtr̝̊ɛciː/
• 國際音標^(幫助): (15世紀) /ˈtr̝̊ɛciː/

數詞

třetí

1. 第三

變格

třetí 的變格 (軟音)

單數
	陽性	陰性	中性
主格	třetí	třetie	třetie
屬格	třetieho	třetie	třetieho
與格	třetiemu	třetí, třetiej	třetiemu
賓格	třetieho, třetí	třeťú	třetie
方位格	třetiem	třetí, třetiej	třetiem
工具格	třetím	třeťú	třetím
雙數
	陽性	陰性	中性
主格	třetie	třetí, třetiej
屬格	třeťú
與格	třetíma
賓格	třetie	třetí, třetiej
方位格	třeťú
工具格	třetíma
複數
	陽性	陰性	中性
主格	třetí	třetie	třetie
屬格	třetích
與格	třetím
賓格	třetie		třetie
方位格	třetích
工具格	třetími

派生語彙

• 捷克語: třetí

參考資料

• Jan Gebauer (1903–1916年)，“třetí”，Slovník staročeský (捷克語)，Prague：Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění