třetí

參見：treti 和 tretí

捷克語

捷克語數字 ^(編)

	30
←  2	3	4  →
基數詞：tři     序數詞：třetí     副數詞：třikrát     Repetition adjective：trojnásobný     乘數：trojitý     集合數詞：troje     Substantivised collective：tré     Specific：trojí     分數：třetina
捷克語維基百科上的文章：3

詞源

繼承自古捷克語 třetí，繼承自原始斯拉夫語 *tretь。

發音

• 國際音標^(幫助): [ˈtr̝̊ɛciː]

形容詞

třetí

1. 第三

變格

křepký 的變格 (硬音)

單數
	陽性		陰性	中性
	有生	無生
主格	křepký		křepká	křepké
屬格	křepkého		křepké	křepkého
與格	křepkému		křepké	křepkému
賓格	křepkého	křepký	křepkou	křepké
方位格	křepkém		křepké	křepkém
工具格	křepkým		křepkou	křepkým
短	křepek		křepka	křepko
複數
	陽性		陰性	中性
	有生	無生
主格	křepcí	křepké		křepká
屬格	křepkých
與格	křepkým
賓格	křepké			křepká
方位格	křepkých
工具格	křepkými
短	křepci	křepky		křepka

派生詞彙

• potřetí

相關詞彙

• tři

延伸閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 třetí 的內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 třetí 的內容
• Internetová jazyková příručka (2008–2026) 中有關 třetí 的內容

古捷克語

古捷克語數字 ^(編)

	30
←  2	3	4  →
基數詞：třie     序數詞：třetí     副數詞：třikrát, trénásob     乘數：trojitý     集合數詞：trój     分數：třetina

詞源

繼承自原始斯拉夫語 *tretь。

發音

• 國際音標^(幫助): (13世紀) /ˈtr̝̊ɛciː/
• 國際音標^(幫助): (15世紀) /ˈtr̝̊ɛciː/

數詞

třetí

1. 第三

變格

třetí 的變格 (軟音)

單數
	陽性	陰性	中性
主格	třetí	třetie	třetie
屬格	třetieho	třetie	třetieho
與格	třetiemu	třetí, třetiej	třetiemu
賓格	třetieho, třetí	třeťú	třetie
方位格	třetiem	třetí, třetiej	třetiem
工具格	třetím	třeťú	třetím
雙數
	陽性	陰性	中性
主格	třetie	třetí, třetiej
屬格	třeťú
與格	třetíma
賓格	třetie	třetí, třetiej
方位格	třeťú
工具格	třetíma
複數
	陽性	陰性	中性
主格	třetí	třetie	třetie
屬格	třetích
與格	třetím
賓格	třetie		třetie
方位格	třetích
工具格	třetími

派生語彙

• 捷克語: třetí

參考資料

• Jan Gebauer (1903–1916年)，“třetí”，Slovník staročeský (捷克語)，Prague：Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění