sličný

捷克語

詞源

繼承自古捷克語 sličný，繼承自原始斯拉夫語 *sъličьnъ。字面上等同於 s- +‎ líce +‎ -ný，和 líčit 相關。

發音

• 國際音標^(幫助): [ˈslɪt͡ʃniː]
• 斷字：slič‧ný

形容詞

sličný (比較級 sličnější，最高級 nejsličnější，副詞 sličně)

1. (書面) 美麗的，美好的

   近義詞：spanilý、lepý、švarný、krásný、půvabný、pěkný、hezký、milý

   Pastýř Korydón hořel k sličnému Alexidovi. ― （請為本使用例添加中文翻譯）

變格

sličný 的變格 (硬音)

單數
	陽性有生	陽性無生	陰性	中性
主格	sličný		sličná	sličné
屬格	sličného		sličné	sličného
與格	sličnému		sličné	sličnému
賓格	sličného	sličný	sličné
方位格	sličném		sličné	sličném
工具格	sličným		sličnou	sličným
複數
	陽性有生	陽性無生	陰性	中性
主格	sliční	sličné		sličná
屬格	sličných
與格	sličným
賓格	sličné			sličná
方位格	sličných
工具格	sličnými

延伸閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 sličný 的內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 sličný 的內容
• Internetová jazyková příručka (2008–2025) 中有關 sličný 的內容

古捷克語

其他形式

• slíčný

發音

• 國際音標^(幫助): (13世紀) /ˈslit͡ʃnɨː/
• 國際音標^(幫助): (15世紀) /ˈslit͡ʃniː/, /ˈslit͡ʃnɛj/

形容詞

sličný (短形式 sličen，比較級 sličnější，最高級 najsličnější)

1. 美麗的，美好的，有禮貌的

變格

sličný 的變格 (硬音)

單數
	陽性	陰性	中性
主格	sličný	sličná	sličné
屬格	sličného	sličné	sličného
與格	sličnému	sličniej, sličnéj	sličnému
賓格	sličného, sličný	sličnú	sličné
方位格	sličniem, sličném	sličniej, sličnéj	sličniem, sličném
工具格	sličným	sličnú	sličným
雙數
	陽性	陰性	中性
主格	sličná	sličniej, sličnéj
屬格	sličnú
與格	sličnýma
賓格	sličná	sličniej, sličnéj
方位格	sličnú
工具格	sličnýma
複數
	陽性	陰性	中性
主格	sliční	sličné	sličná
屬格	sličných
與格	sličným
賓格	sličné		sličná
方位格	sličných
工具格	sličnými

派生語彙

• 捷克語: sličný

延伸閱讀

• Jan Gebauer (1903–1916年)，“sličný”，Slovník staročeský (捷克語)，Prague：Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění