跳转到内容

modrý

維基詞典,自由的多語言詞典
參見:modrymódry

捷克語

[编辑]
捷克語維基百科有一篇文章關於:
維基百科 cs

詞源

[编辑]

繼承古捷克語 modrý繼承原始斯拉夫語 *modrъ。與斯洛伐克語 modrý斯洛文尼亞語 moder保加利亞語 модър (modǎr)塞爾維亞-克羅地亞語 модарmodar 同源。非斯拉夫語族的同源詞包括赫梯語 𒀭𒋫𒋫𒀭 (antaran)[1], 拉丁語 madeo (), 古希臘語 μαδάω (madáō)[2]

發音

[编辑]
  • 國際音標(幫助): [ˈmodriː]
  • 音頻(檔案)
  • 斷字:mo‧d‧rý

形容詞

[编辑]

modrý (比較級 modřejší,最高級 nejmodřejší,副詞 modře modro)

  1. 藍色
    modrá: 

變格

[编辑]

相關詞彙

[编辑]

參見

[编辑]
捷克語中的顏色barvy(布局 · 文字)
     bílá      šedá      černá
             červená ; karmínová              oranžová ; hnědá              žlutá ; béžová
             limetkově zelená              zelená              mátově zelená ; tmavě zelená
             azurová ; zelenomodrá              modrá              modrá
             fialová ; indigo              purpurová ; fialová              růžová

參考資料

[编辑]
  1. Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, ČSAV, 1968, p. 372: Příbuzné je het. andra- t/v; jest uznati slov. přesmyk am > ma
  2. Petar Skok, Etimologijski rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika, Z., 1972, v. 2, p. 448: Osnova mod- uporeduje se sa lat. madeo, gr. μαδάω, μάδρυον »šljiva«

延伸閱讀

[编辑]
  • Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 modrý 的內容
  • Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 modrý 的內容
  • Internetová jazyková příručka (2008–2025) 中有關 modrý 的內容

古捷克語

[编辑]

詞源

[编辑]

繼承原始斯拉夫語 *modrъ

發音

[编辑]

形容詞

[编辑]

modrý (短形式 modr)

  1. 藍色

變格

[编辑]

派生語彙

[编辑]
  • 捷克語: modrý

參見

[编辑]

Template:Table:colors/zlw-ocs

延伸閱讀

[编辑]

斯洛伐克語

[编辑]

詞源

[编辑]

繼承原始斯拉夫語 *modrъ

發音

[编辑]

形容詞

[编辑]

modrý (比較級 modrejší,最高級 najmodrejší)

  1. 藍色
    近義詞:belasýsiný

變格

[编辑]

參見

[编辑]

Template:Table:colors/sk

延伸閱讀

[编辑]
  • modrý”,Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [斯洛伐克科學院盧多維特·什圖爾語言研究所辭典入口],https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2025年