červený

捷克語

詞源

泛斯拉夫語族詞，古捷克語 črvený，源自原始斯拉夫語 *čьrvenъ，*čьrviti的被動分詞，指用červec這種蠕蟲染成紅色（對比červ (“蠕蟲”)）。

發音

• IPA^(幫助)：[ˈt͡ʃɛrvɛniː]

• 音頻

  （文檔）

形容詞

červený (比較級 červenější，最高級 nejčervenější)

1. 紅色的

變格

červený 的變格 (硬音)

單數
	陽性有生	陽性無生	陰性	中性
主格	červený		červená	červené
屬格	červeného		červené	červeného
與格	červenému		červené	červenému
賓格	červeného	červený	červené
方位格	červeném		červené	červeném
工具格	červeným		červenou	červeným
複數
	陽性有生	陽性無生	陰性	中性
主格	červení	červené		červená
屬格	červených
與格	červeným
賓格	červené			červená
方位格	červených
工具格	červenými

派生詞

• červen
• červenec
• červenat
• zčervenat
• červánky 複
• červeň f

參見

捷克語中的顏色（barvy） (布局 · 文字)
bílá	šedá	černá
červená ; karmínová	oranžová ; hnědá	žlutá ; béžová
limetkově zelená	zelená	mátově zelená ; tmavě zelená
azurová ; zelenomodrá	modrá	modrá
fialová ; indigo	purpurová ; fialová	růžová

拓展閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 červený 的內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 červený 的內容

斯洛伐克語

詞源

源自原始斯拉夫語 *čьrvenъ，*čьrviti (“染紅”)的被動分詞，源自*čьrvь (“蠕蟲”)，指某些可製成紅色顏料的蟲子。

發音

• IPA^(幫助)：/ˈt͡ʃɛrvɛniː/
• 同音词：červení

形容詞

červený

1. 紅色的

變格

červený 的變格

單數
	陽性·動物	陽性·非動物	陰性	中性
主格	červený		červená	červené
屬格	červeného		červenej	červeného
與格	červenému		červenej	červenému
賓格	červeného	červený	červenú	červené
方位格	červenom		červenej	červenom
工具格	červeným		červenou	červeným
複數
	陽性·動物	陽性·非動物	陰性	中性
主格	červení	červené
屬格	červených
與格	červeným
賓格	červených	červené
方位格	červených
工具格	červenými

參考資料

• “červený”, Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [斯洛伐克科學院盧多維特·什圖爾語言研究所辭典入口] (斯洛伐克語), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024